Obrázek č. 2.: Shrnutí dosavadních nálezů Σ28 PFAS (*) ve vybraných vodovodech ČR podle jednotlivých krajů. Plné sloupce znamenají medián koncentrace, chybové úsečky představují rozmezí minimálních a maximálních nalezených koncentrací
23. 11. 2021

Per- a polyfluorované alkylové sloučeniny (PFAS) v pitné vodě

V poslední době je pozornost odborné i laické veřejnosti značně zaměřena na per- a polyfluorované alkylové sloučeniny (PFAS) a jejich přítomnost v životním prostředí včetně pitné vody.

Jedná se o perzistentní organické látky, jejichž přítomnost byla prokázána v řadě složek životního prostředí včetně živých organismů téměř na celém světě. Tyto látky našly široké uplatnění jak ve spektru průmyslových aplikací, tak ve velkém množství komerčních produktů včetně různých obalových materiálů pro potraviny. K jejich širokému uplatnění došlo a dochází díky jejich unikátním vlastnostem, jako je odolnost, nepřilnavost, vodoodpudivost a ochrana proti mastnotě. Uvedených vlastností se využívá u mnoha domácích produktů, v leštidlech na auta a podlahy apod.

Jedná se o velkou skupinu perzistentních chemikálií, v současnosti je známo téměř 5 000 jednotlivých individuí PFAS. Jsou to látky obtížně odbouratelné, jsou schopné se bioakumulovat v organismech, kde u některých byly prokázány toxické vlastnosti a mnohé jsou rozpustné ve vodě, což zvyšuje jejich mobilitu v životním prostředí. Jedná se o látky vzbuzující obavy, které mají významný vliv na člověka a jeho zdraví, viz obrázek č.1.

Obrázek č. 1.: Vliv PFAS na člověka a jeho zdraví. Zdroj: Převzato a přeloženo: https://www.eea.europa.eu/publications/emerging-chemical-risks-in-europe, US National Toxicology Program, (2016); C8 Health Project Reports, (2012); WHO IARC, (2017); Barry et al., (2013); Fenton et al., (2009); and White et al., (2011)

Vliv na člověka byl prokázán v mnoha studiích, mezi které patří např. tyto:

  • realizovaná Evropskou agenturou pro životní prostředí:

https://www.eea.europa.eu/publications/emerging-chemical-risks-in-europe nebo

  • poslední vědecký názor European Food and Safety Authority (EFSA):

https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/6223

S ohledem na rozšíření PFAS v životním prostředí se Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svých studiích zabývala i stanovením bezpečného limitu PFAS v pitné vodě. Na doporučení WHO byl limit pro PFAS zařazen do nové Směrnice pro pitnou vodu 2020/2184/ES, a to takto:

  • „celkové PFAS“ 0,5 μg/l nebo
  • „součet 20 PFAS“ 0,1 μg/l v pitné vodě.

Pro pitnou vodu se jedná o zcela nový parametr, který bude povinnost sledovat dle uvedené Směrnice pro pitnou vodu od roku 2026. Je to parametr, o jehož přítomnosti ve zdrojích vody a ve vodě pitné máme dosud jen velmi omezené informace. Je pravděpodobné, že povinnost provozovatelů vodovodů sledovat PFAS v pitné vodě bude v ČR zavedena s dřívějším datem (2023).

Z tohoto důvodu zahájil Státní zdravotní ústav (SZÚ) ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (VŠCHT Praha), Ústav analýzy potravin a výživy a s Pražskými vodovody a kanalizacemi, a.s., (PVK) v roce 2021 monitoring 28 PFAS v pitné vodě, které definuje směrnice EU. Zatím byly odebrány vzorky z cca 180 vodovodů ze všech krajů ČR vybraných tak, aby reprezentovaly strukturu zásobování pitnou vodou. Odběry vzorků zajistil SZÚ a v lokalitě Prahy odběry zajistily PVK. Analýzy proběhly na VŠCHT Praha, Ústav analýzy potravin a výživy. Dosud zjištěnou úroveň těchto látek v pitné vodě dle jednotlivých krajů představuje obrázek č. 2.

Obrázek č. 2.: Shrnutí dosavadních nálezů Σ28 PFAS (*) ve vybraných vodovodech ČR podle jednotlivých krajů. Plné sloupce znamenají medián koncentrace, chybové úsečky představují rozmezí minimálních a maximálních nalezených koncentrací

* Koncentrace ΣPFAS uvedené v grafu zahrnují tyto látky:

PFBA (perfluoro-n-butanoic acid), PFPeA (perfluoro-n-pentanoic acid), PFHxA (perfluoro-n-hexanoic acid), PFHpA (perfluoro-n-heptanoic acid), PFOA (perfluoro-n-octanoic acid), PFNA (perfluoro-n-nonanoic acid), PFDA (perfluoro-n-decanoic acid), PFUdA (perfluoro-n-undecanoic acid), PFDoA (perfluoro-n-dodecanoic acid), PFTrDA (perfluoro-n-tridecanoic acid), PFTeDA (perfluoro-n-tetradecanoic acid), PFHxDA (perfluoro-n-hexadecanoic acid), PFODA (perfluoro-n-octadecanoic acid), PFPrS (perfluoro-1-propane sulfonate), PFBS (perfluoro-1-butane sulfonate), PFPeS (perfluoro-1-pentane sulfonate), PFHxS (perfluoro-1-hexane sulfonate), PFHpS (perfluoro-1-heptane sulfonate), Suma PFOS (suma lineární formy perfluoro-1-octane sulfonate a větvených izomerů PFOS), PFNS (perfluoro-1-nonane sulfonate), PFDS (perfluoro-1-decane sulfonate), PFUnDS (perfluoro-1-undecane sulfonate), PFDoS (perfluoro-1-dodecane sulfonate), PFTrDS (perfluoro-1-tridecane sulfonate), HFPO-DA (2,3,3,3-tetrafluoro-2-(1,1,2,2,3,3,3-heptafluoropropoxy)-propanoic acid), NaDONA (dodecafluoro-3H-4,8-dioxanonanoate), 9Cl-PF3ONS (9-chlorohexadecafluoro-3-oxanonane-1-sulfonate), 11Cl-PF3OUdS (11-chloroeicosafluoro-3-oxaundecane-1-sulfonate)

Celkově jsou jsou nálezy PFAS v pitné vodě v ČR ve srovnání se zahraničními studiemi velmi nízké. V žádném z analyzovaných vzorků nedošlo k překročení nového legislativního limitu dle Směrnice EU pro pitnou vodu. Proto je namístě PFAS v pitné vodě dále monitorovat a zaměřit se na rizikové oblasti, kde mohlo dojít k úniku vyššího množství PFAS do životního prostředí (letiště, požáry, průmyslové oblasti apod.). Tímto směrem bude zaměřena další etapa vzorkování, SZÚ má již vytipované rizikové lokality na základě provedeného screeningu.

V rámci EurEau byla ustanovena pracovní skupina k problematice PFAS v pitné vodě. Mimo jiné by se odborníci měli zabývat formulací k omezení PFAS nařízením REACH, stanovením NEK (norma environmentální kvality) pro PFAS, politickou a komunikační kampaní k PFAS. Dne 15. 10. 2021 proběhlo plenární jednání k problematice PFAS mezi EurEau a Evropskou komisí. Zásadní konstatování bylo, že je nutná prevence, resp. kontrola u (možného) zdroje znečištění. Řešit odstranění PFAS až technologickou úpravou pitné vody je ekonomicky neúnosné.

Z uvedených výsledků provedeného screeningu vyplývá, že zatím parametr PFAS v pitné vodě v ČR nedosahuje takové úrovně, aby bylo nutné plánovat doplnění dalších technologických stupňů při úpravě pitné vody. Zda toto bude platit i v budoucnu, to prokáže i detailnější monitoring PFAS v pitné vodě.

Zpracovala: Ing. Radka Hušková, Mgr. Michaela Vojtěchovská Šrámková Ph.D.