Ztráty vody v trubní síti v letech 1994–2019, zdroj SOVAK ČR
8. 7. 2021

Ztráty vody v České republice

Z technických důvodů nebyl článek vydaný dne 29. 6. 2021 kompletní (nenačítaly se správně obrázky), proto upozorňujeme na novinku s tématem ztrát vody znovu.

Podle údajů z Českého statistického úřadu bylo v roce 2019 v České republice pitnou vodou z veřejného vodovodu zásobováno 10 090 190 obyvatel, tj. 94,6 % z celkového počtu obyvatel. Zásobování obyvatelstva pitnou vodou, která je dodávána vodovodní sítí až k samotnému spotřebiteli 24 hodin denně 7 dní v týdnu, s sebou nese určitý objem ztrát vody v trubní síti.

Pro tuto problematiku je pak nutné porozumět vztahům mezi několika základními parametry, kde prvním pojmem je voda vyrobená určena k realizaci (VVR), představující celkový objem vody, kterým disponují vodárenské společnosti, bez ohledu na to, zda vodu vyrobili ve vlastí úpravně vod (voda vyrobená), nebo nakoupili od jiné vodárenské společnosti. Z tohoto objemu vody k realizaci je voda fakturovaná množství vody, které bylo dodáno spotřebitelům, a zbytek objemu je voda nefakturovaná tvořená z velké části ztrátami. Voda fakturovaná se pak dále člení na vodu fakturovanou pro domácnosti (mil. m3/rok) a vodu fakturovanou pro ostatní (mil. m3/rok). Zdrojem níže uvedených dat zpracovaných SOVAK ČR jsou ročenky Vodovody a kanalizace vydávané Ministerstvem zemědělství.

Z následujícího grafu je zřejmé, že postupně klesá podíl vody nefakturované v celkovém množství vody určené k realizaci.

Voda vyrobená určená k realizaci a její složení 1994-2019, zdroj SOVAK ČR

Spotřeba vody v domácnosti orientačně naznačuje úroveň hygienického zabezpečení domácností a udává se jako specifické množství vody fakturované pro domácnost (l/osoba/den). Po roce 1989 spotřeba vody v České republice klesala, následně v letech 2002 a 2003 se pokles zastavil, ale poté spotřeba znovu mírně poklesla. Zatímco v roce 1989 činilo specifické množství vody fakturované pro domácnost 171 l/osobu/den, v letech 2002 a 2003 to bylo 103 l/osobu/den, v roce 2016 88,3 l/osobu/den a v roce 2019 90,6 l/osobu/den.

Spotřeba vody 1989–2019, zdroj SOVAK ČR

Celkové ztráty vody v trubní síti se nejčastěji hodnotí na základě dvou parametrů, kde prvním je podíl nefakturované vody z celkové VVR, druhým jsou přímo ztráty vody, kde je v podílu od nefakturované vody odečtena voda spotřebovaná pro vlastní provozní potřebu dané vodárenské společnosti (např. technologická voda na čištění vodojemů, proplachy vodovodních sítí) a voda poskytovaná zdarma. Rozdíl mezi uvedenými stanoveními ztrát je uveden v následujícím grafu.

Ztráty vody v trubní síti v letech 1994–2019 v ČR, zdroj SOVAK ČR

Tyto hodnoty stanovení ztrát vody pak lze vztáhnout k celkové VVR, která v sobě zahrnuje vodu fakturovanou a nefakturovanou.

Ztráty vody v trubní síti v letech 1994–2019, zdroj SOVAK ČR

Analýzou celkové ztráty vody z VVR lze stanovit ztráty na 1 zásobovaného obyvatele v jednotkách l/osoba/den a také na 1 kilometr vodovodních řadů za den.

Ztráty vody v trubní síti v letech 1994–2019, zdroj SOVAK ČR

Pokles vody nefakturované, včetně výrazného poklesu ztrát vody v trubní síti, v uvedeném časovém období jsou výsledkem soustavné cílevědomé činnosti vodohospodářských společností v České republice.

Pro snižování ztrát vody v trubní síti je rozhodující výše investičních prostředků, které se v zásadě dělí do dvou skupin. První část tvoří investice do obnovy zastaralé a technicky nevyhovující infrastruktury (zejména trubní vedení). Druhou a neméně důležitou část tvoří investice do technologií pro vlastní distribuci pitné vody a její sledování, které ovlivňují množství vody nefakturované a dále do technologií pro sledování parametrů distribuce vody. Do posledně jmenované skupiny patří např. technologie na online sledování průtoků vody, tlaků ve vodovodní síti, sledování stavu zásob v akumulacích a měření spotřeby vody u koncových spotřebitelů. Díky těmto provozním parametrům může dispečerská síť v relativně krátké době identifikovat část distribuční sítě se vzniklou poruchou. Čím rychleji se podaří nalézt a opravit poškozené potrubí, tím menší je pak vlastní ztráta vody. 

Z hlediska porovnání v rámci Evropské unie se Česká republika v procentuálním porovnání řadí mezi lepší průměr a lépe jsou na tom jen Německo, Dánsko, Finsko, Estonsko a Nizozemí, a stejně je tomu i v porovnání ztrát vody v m3 na km vodovodní sítě na obyvatele za rok (zdroj EurEau).

Porovnání ztrát vody v % v rámci EU, zdroj EurEau
Porovnání ztrát vody v metrech krychlových na kilometr vodovodní sítě na obyvatele za rok v rámci EU, zdroj EurEau

Mgr. Michaela Vojtěchovská Šrámková, Ph.D.
odborná asistentka SOVAK ČR

Ing. Vilém Žák
ředitel a člen představenstva SOVAK ČR

Pozn.: Obrázky jsou ke stažení zde.