PRAHA (15. října) Jaké změny přinese nová evropská směrnice o čištění městských odpadních vod a co budou znamenat pro vlastníky a provozovatele vodohospodářské infrastruktury? Právě tomu se věnoval seminář SOVAK ČR, který se uskutečnil 30. září 2026 v Praze za účasti více než 130 zájemců. Představil dosavadní výsledky přípravy Národního prováděcího programu i očekávané dopady nové legislativy.
Seminář zahájil Ing. Vilém Žák, ředitel a člen představenstva SOVAK ČR, společně s Mgr. Michaelou Vojtěchovskou Šrámkovou, Ph.D. Připomněli, že nová směrnice UWWTD se oproti dosavadní úpravě více zaměřuje na skutečný stav vod, rizika a konkrétní opatření. Na přípravě Národního prováděcího programu se podílejí SOVAK ČR, VŠCHT Praha, ČVUT a společnost Unicorn Systems HSI. První verze programu má být Evropské komisi předložena k 1. lednu 2028 a následně aktualizována v šestiletých cyklech.
Klíčovou roli mají kvalitní data
Ing. Veronika Jáglová představila postup přípravy NPP. Jeho úkolem je určit potřebná opatření, vyčíslit jejich náklady a nastavit odpovědnosti a harmonogram tak, aby Česká republika splnila jednotlivé požadavky směrnice. Zdůraznila přitom, že NPP má být živým dokumentem, který se bude průběžně aktualizovat.
Jednou z hlavních výzev bylo shromáždění a sjednocení dat. Technické řešení představil Ing. Jan Prášek z Unicorn Systems HSI. Konsorcium vytvořilo jednotný datový model v prostředí GIS, který propojuje informace o aglomeracích, čistírnách, kanalizacích a citlivých či rizikových oblastech a umožňuje jejich efektivnější analýzu.
Více aglomerací a nové požadavky na kanalizace
Doc. Ing. David Stránský, Ph.D., z ČVUT se věnoval kanalizačním systémům. Významnou změnou je snížení hranice působnosti směrnice z 2 000 na 1 000 ekvivalentních obyvatel. Nově je tak vymezeno přibližně 1 426 aglomerací.
Dosavadní analýzy ukazují potřebu dostavby stokových sítí v rozsahu několika procent současného stavu, což může představovat investice ve vyšších desítkách miliard korun. Novinkou budou také integrované plány pro nakládání se srážkovými vodami. Povinné budou pro aglomerace nad 100 000 EO, u části aglomerací mezi 10 000 a 100 000 EO bude rozhodující posouzení rizik.
Přísnější čištění a monitoring mikropolutantů
Prof. Ing. Jan Bartáček, Ph.D., z VŠCHT Praha představil požadavky na jednotlivé stupně čištění. U terciárního čištění se navrhuje zachovat celou Českou republiku jako citlivou oblast pro fosfor, nikoliv však plošně pro dusík.
Kvarterní čištění zaměřené na odstraňování mikropolutantů bude povinné pro čistírny nad 150 000 EO. Může se týkat také dalších aglomerací nad 10 000 EO v rizikových oblastech. Předběžná analýza NPP počítá až s 29 takovými aglomeracemi, jejich konečné vymezení však bude záviset na dalších analýzách.
RNDr. Klára Žižková z Ministerstva zdravotnictví následně představila nový systém zdravotního dohledu nad městskými odpadními vodami. Sledovat se mají mimo jiné SARS-CoV-2, poliovirus, virus chřipky, hepatitida A a antimikrobiální rezistence.
Energetická neutralita do roku 2045
Závěrečný odborný blok se zaměřil na energetickou neutralitu čistíren odpadních vod. Ing. Bc. Martin Srb, Ph.D., představil požadavky směrnice, podle nichž má být cíle dosaženo na úrovni celého členského státu, nikoliv každé čistírny jednotlivě.
Směrnice stanovuje postupné milníky: 20 procent v roce 2030, 40 procent v roce 2035, 70 procent v roce 2040 a plnou energetickou neutralitu v roce 2045. Dosavadní inventarizace ukazuje současnou soběstačnost přibližně 50,5 procenta. Podle modelu chybí k úplné neutralitě přibližně 250 GWh ročně.
Závěrečná diskuse se věnovala zejména kvalitě dat, vymezování rizikových oblastí, energetickým posouzením, požadavkům na odstraňování dusíku, opětovnému využívání vyčištěné vody a hospodaření se srážkovými vodami. Řada konkrétních pravidel se stále připravuje a jejich konečné dopady budou záviset také na prováděcích předpisech a evropských implementačních aktech.